Tý voe, klucí, dyť abych v dnešním komentáři k zápasu snad radši popisoval krajinu, kterou jsme cestou do Velvar projížděli, než fotbal samotnej. Kousek Říp, na dohled Hazmburk, ovocný sady mezi Slaným a Velvary, nebo hovězí hody v obci tamtéž. A na hřišti ve Velvarech maj pěknou hospodu, Čáp ví i detaily.
Kdosi kdesi říkal: Ty se tam přijeli jenom vyprdět... Tak nějak jsme ve Velvarech působili, až na záblesky výjimek.
Fakt neni co psát. Jo, vcelku spořádaně jsme bránili, domácí nás oťukávali, žádnej velkej tlak, ale přesto si pár šancí po našich zaváháních vypracovali a do poločasu po hlavičce do šibenice vedli.
Druhá půle - to samý. Sice jsme o chloupeček přidali, ale v ofenzivě jsme byli naprosto jaloví. A když Velvary přidaly druhý gól, nebylo už vůbec co řešit. Utkání se jen dočutalo.
Deset bodů v tabulce je bída, naštěstí jsou tam další stejný ne-li větší bambulové než my, tak bude na jaře o co hrát. Ještě zbývá poslední kolo doma proti první Hřebči. V sobotu 13.11. od 14 hodin, tak zkusme, absolutně není co ztratit. Doma jsme ještě neprohráli!
Sestava: Kopernický - Procházka - Fratina, Hadrava, Heger - Wohl, Langmajer, Fikejz, P. Bestajovský (Jirásek) - J.Šnídl, Korbel.
Žádné komentáře:
Okomentovat