Hola prdelky, hlásí se zvláštní zpravodaj ze soustředění SK Ohnivec Městečko.
Vzduch je zde řídký, sněhu moc, na běhání to je těžké, Vence Zelí leží pod kulečníkem a pije vodu jako pes - následky včerejšího pochlastávání. Chlapci čtou erotické magazíny. Chalupa je krásná, výhled na Pec pod Sněžkou a okolní kopce. Do 1000 metrů nás vyvezla rolba. Z kuchyně voní vajíčka, první malý výběh jsme zvládli. V 9:30 pokračujeme.
Pokračovali jsme. Staník připravil výběh do strmmmého kopce o několika mettách. V hlubokém nížku se mužstvo trápilo, ale zocelilo. Někteří hráči zvrací, Staník ubírá zátěž, jdeme k obědu. Poé jdeme objevovat Mekky všech běžkařů. Hledáme značené a upravené trasy, Starej Pedro je nenašel a nenacházíme je ani my. Stoupáme na Portášovy boudy, občerstvujeme se a míříme hore na Růžohorky. Tam team zůstává u kamen, Čáp s kapitánem pokračují pod lanovkou pod Sněžku. Přidává se i Jonáš. Zpět cestu hledáme, boříme se hlubkým sněhem, ale bouy dosahujeme za světla.
Večeře a ke slovu se dostává Kůča. Býval to normální kluk, ale dej někomu funkci a je konec. Stal se z něj Staník č.II, bezcharakterní tyran, pomocný trenér s pěti třídami ZŠ. V posilovně nás zas voddělal a jeho ponižování hráčů a buzerace, je mi z toho smutno...
Pijeme na zdraví Lukáše Bauera a jeho 3. místa, vše zapomenuto...dobrou noc, strýčku Fido, obrou noc, děti.
Třetí den soustředění nebyl poznamenán ničím neobvyklým. El Staník servíroval již silně otupělému mužstvu 8x 400metrů v rozbitém sněhu. Následně odfrčel k domovu a bůhví kam ještě...Po malé svačině následoval výjezd na Schneekope lanovkou, kam jsme vzali i Kůču. V prevítu nevypadal výlet na velké zážitky, ale najednou se objevilo slunce a modrá obloha - krása, více na ohnivec.rajce.net. Večer ochutily pochutiny od Jirky Pohlreicha Čápa Pedra Patery a posilovnička Bezbolestného Kůči.
Čtvrtý den načal hokej CZ-SK. Řady mužstva prořídly, ale pár kousků na Kůčův trénink zbylo. Nohy těžknou, tak snad něco ohnivci natrénovali. TeĎ ještě doladit sobotní Masopust, dopít zásoby a jede se domů.