SK Ohnivec Městečko - SK Pavlíkov 7:0
Poslední utkání sezony 2014/2015 s jistým postupem v zádech už byl spíše příjemnou povinností a vše se upíralo směrem k oslavám postupu Městečka do I. B třídy. Hodnocení utkání tak trochu ošidím, Městečko vrátilo Pavlíkovu podzimní prohru i s úroky. Hrálo se sice vážně, ale přece jen v trochu uvolněné atmosféře. Tímto utkáním se zároveň loučili s bohatou kariérou rozhodčích pánové Miroslav Aksamit a Miroslav Blín.
Celé odpoledne mělo slavnostní nádech. Obě mužstva nastupovala s dětským doprovodem za zvuku znělky Ligy mistrů. Následovalo předání poháru pro vítěze OP Rakovnicko 2014/2015 zástupci svazu a rovněž předání ocenění oběma rozhodčím. V poločase potom sehrály utkání děti z Tatranu, Městečka a Roztok.
Po závěrečném fouknutí do píšťalky se mohly oslavy rozvinout naplno. Dorazil traktor s valníkem - pódiem, na kterém mávaly balonky v klubových barvách děti hráčů a dalších příznivců, což bylo tak milé, že mnozí neskrývali slzičky. Poté už Honzík Kučerů, moderátor a režisér kulturního odpoledne, vyvolával jednostlivé hráče, předával mistrovská trička a zval je na pódium. Komplet sestava s dalšími členy klubu pak ještě jednou pozvedla nad hlavu, někteří na hlavu pohár a zazpívala trenérovu oblíbenou píseň Štíty hor s poupraveným dovětkem, že Městečko mám rád.
Pak už vyrazilo Městečko na mistrovskou jízdu obcí. Zejména naondulované hlavy měly velký problém s přívaly deště, který po prvním traktorovém pampampampam udeřil. Jak by řekl předseda - bič boží. Jízdu jsme tedy moc neprotahovali a ovace jsme prožili jen minimální, protože se občanům do deště nechtělo.
Po návratu na hřiště se udělalo zas hezky a bahenní lázně v trávníku správce hřiště výjimečně povolil. Za zmínku stojí ještě trenérův kvadriatlon: Běh, plavba přes Rakovnický potok, kolo a běh přes šířku hřiště na ski od mistra Vichra.
O dalším programu na hřišti už podám jen okousané zprávy. Grilovalo se, hulákalo se při kytarách, podle zákulisních spekulací se odehrávalo v temných koutcích i ledaccos navíc, ale taková již tajemství mejdanů bývají. Nejzpozdnější parta ráno odešla směr vlakové nadráží za zvuků lesnice hlášením divoké zvěře.
Ráno na hřišti nevypadalo až tak katastrofálně. Jen by mě zajímalo, kdo dokázal utrhnout popruh od kytary a hrál na ni v tak rozladěném stavu.
Asi by se slušelo na závěr poděkovat hráčům za jejich snahu na hřišti, obětavost při kolizích fotbalu s prací, obětavost při vlastní dopravě k zápasům. Trenérovi Stadnovi Jansovi za trpělivost a vůbec všechno. Mírovi Kebrlemu za péči o hřiště, Jindrovi Jiráskovi za elektro údržbu a vedoucího mužstva, předsedovi Čápovi za péči o věci všeobecné a mnohdy neviditelné, bez kterých by to ani nešlo. Běžný zaměstnanec by si na to vyplácal všechnu dovolenou zajisté. Poděkování musí zamířit i k divákům, kteří dělají krásnou atmosféru a dodávají fotbalu v Městečku punc a ryzost. Rovněž nás věrně podporuje obecní úřad, tak doufám, že to vsi svým způsobem vracíme. Poděkovat chceme i lidem, kteří nám pomáhají dalšími věcmi Evě Králové v pokladně, za dokopnou a další akce Simoně Hrdličkové a Vlaďce Stibůrkové, mladým Čápovi, Kebymu, Tomasovi za čas v kuchynce. Samozřejmě ocenění směřuje ke Kůčovi nejen za zápal k fotbalu, ale i za organizaci celé dokopné a dalších kulturních legrácek. Důležité je zmínit Jindru Pavlíčka, Jirku Chmelíka za práci na rekonstrukci kuchynky. Jmen bych tu mohl vyjmenovat ještě víc, možná na nikoho zapomínám třeba na lajnovače Pepíka Šnídla, asistenta Páju Besta, traktorového specialistu Zdeňka Megerleho, Lojzu Černého, Ivu Kasíkovou, Tomáše Novotného, Míru Vránu, Honzu Markupa...a mnohé další.
