Sezona ukončena, sklípek proběhnut...plány ale jsou

Hlášení místního rozhlasu: ze sklípku se vrátili všichni, někteří se šrámy, jiní s holou prdelí, no zájezd to byl plný, plný něhy a lásky.

Nyní se soustřeďme na Jéžíška a na časy tréninkové, a třeba na místo soustředění. Pište své tipy sem.

Titulek jsem dnes nevymyslel...

Městečko - Vy si myslíte, že je to nějaká sranda honit celej den a nenapsat včas článek, ale neni. To je úplně vážná věc. Navíc jsem dokráčel z dokopný po půlnoci, zalehnul a v 7 už musel vstávat, udělat Pražákovi snídani, odvézt mu ji na hřiště a fííííí do lesa, jak řiká Koulík. Nicméně přejděme k tématům jako zápas, výsledek, dokonce i body... Městečko - Hřebeč 2:0 (1:0).

Poslední zápas podzimu byl důležitý, jenže hrajte s prvnim týmem tabulky, když se vám deset zápasů vcelku nevydaří, máte 10 bodů a navíc chybí klíčový záložník Jura. Nebudu dlouho napínat, stejně už to všichni ví, Městečko překvapilo, vyhrálo 2:0. A já byl a i dneska ještě jsem docela hrdý na to, že jsem kapitánem tohoto týmu. Byl to týmový výkon složený z výborných výkonů všech jednotlivců, kteří se na trávník dostali (i těch mimo, promiň Kebby). Ano, bojovali jsme a přidali i fotbalová místa. Proč to ale nešlo jindy, nevím, navrhuji Sandovi povolat k týmu během zimy psychologa.

Sakra, je toho tolik, co bych chtěl a měl k zápasu napsat, to je jako, když píšete po měsíci z vojny své dívce. Bojovalo se, Petr Šnídl načal zápas krásnym gólem, když prošel ze středu přes tři hráče a jeho křížná střela zaplula za brankáře - 1:0. Pak to lítalo nahoru dolu, ale favorita jsme drželi na distanc díky velkému úsilí. Kopr svěle zachytal. Divácí viděli probuzení Ohnivce, takže řičeli. Hřebeč byla dost fotbalová a kousavá, hlavně pak ve druhé polovině mače.

To se hra před Kopím pořádně mlela, to máte jak na honě v houštince, jenže obrana držela a Kopí čaroval. No a pak přišel na hříště Náš Pepík a po Bankovkově přihrávce a krásnym obstřelení brankáře ze strany se šlo slavit - 2:0. Skoro slavit, protože do konce chybělo nějakejch 10 minut, balon už jsme bez zraněného Petra Šnídla tolik neudrželi a rozhodčí pět minut nastavil. Jenže jsme nemohli zápas v jakémsi těžkém transu pustit. Následovalo juchání s diváky a pak juchání v klubovně u krbu. Detaily sem nepatří. Sezóně zdar.

Sestava: Kopernický - Procházka - Fratina, Langmajer, Kučera - Heger, Hadrava, Wohl (Fikejz), Tvrz (J. Šnídl) - P. Šnídl (Korbel), M. Bestajovský.

Slovan Vélvary - Ohnivcí 3:0 (1:0)

Tý voe, klucí, dyť abych v dnešním komentáři k zápasu snad radši popisoval krajinu, kterou jsme cestou do Velvar projížděli, než fotbal samotnej. Kousek Říp, na dohled Hazmburk, ovocný sady mezi Slaným a Velvary, nebo hovězí hody v obci tamtéž. A na hřišti ve Velvarech maj pěknou hospodu, Čáp ví i detaily.

Kdosi kdesi říkal: Ty se tam přijeli jenom vyprdět... Tak nějak jsme ve Velvarech působili, až na záblesky výjimek.

Fakt neni co psát. Jo, vcelku spořádaně jsme bránili, domácí nás oťukávali, žádnej velkej tlak, ale přesto si pár šancí po našich zaváháních vypracovali a do poločasu po hlavičce do šibenice vedli.

Druhá půle - to samý. Sice jsme o chloupeček přidali, ale v ofenzivě jsme byli naprosto jaloví. A když Velvary přidaly druhý gól, nebylo už vůbec co řešit. Utkání se jen dočutalo.

Deset bodů v tabulce je bída, naštěstí jsou tam další stejný ne-li větší bambulové než my, tak bude na jaře o co hrát. Ještě zbývá poslední kolo doma proti první Hřebči. V sobotu 13.11. od 14 hodin, tak zkusme, absolutně není co ztratit. Doma jsme ještě neprohráli!

Sestava: Kopernický - Procházka - Fratina, Hadrava, Heger - Wohl, Langmajer, Fikejz, P. Bestajovský (Jirásek) - J.Šnídl, Korbel.