Zdravím všechny mladé, krásné, úžasné a nezadané čtenářky (zvláště Milušku) těchto stránek, čtenáři a zadané čky ať si trhnou nohou, případně oběma. Rád bych, vám, milé slečny, poodhalil zákulisí úspěchu, kterého v sobotu Ohnivci dosáhli. Ještě teď je cítit dojetí s jakým odjížděli fanoušci a fotbalisté Městečka z Berouna po vítězném zápase, v kterém si napravili reputaci po sladkobolné porážce 5:0 v Pavlíkově. Sladkobolné myšlenky mám sice i teraz, ale ty jsou způsobené spíš pozápasovou návštěvou vinobraní v Mikulově, než čímkoli jiným.
Takže vjedem přímo do utkání. Dávali jsme to z jedničky, všichni byli neskutečně rychlí, důrazní, balón jim seděl u nohy...Kluci berounský toho prostě moc dělat nemohli. První branku dal po kombinaci několika hráčů a přistrčení od Filipa Blechy proti noze ve velkém vápně Martin Bestajovský - 0:1. Od té chvíle se šance přelévaly na obou stranách, pravda je taková, že Berounští, kteří byli o poznání pohyblivější než hosté, se ocitli minimálně čtyřikrát sami před Abrahámem, ale buď nebyli přesní v zakončení nebo městecký brankář lepšící se zápas od zápasu skvěle zasahoval. Městečko spoléhalo na brejky, ale situace v přečíslení řešilo zbrkle, a tak už branku nevstřelilo. Bojovností a zodpovědnou hrou v defenzivě pak už dramatický zápas dotáhlo k těsné výhře 1:0.
P.S. zájezd do Mikulova se vydařil. Všichni hráči A týmu přežili. Kučera se snažil vloudit do místního ochotnického divadelního souboru "Šablička broušená", ale poté co jedné z přítomných ochotnic ohnul šabličku, bylo naše hostování v tomto tělesu již zhola nemožné. Mr. Gattuso byl samozřejmě středem pozornosti, plynnou italštinou okouzloval davy užaslých fanynek, až nás jejich dotěrnost donutila zabalit Gattusa do spacího vaku a umístit jej do úložného prostoru služebního vozu subaru. Kebi se v davu pohyboval jako zajíc, až na to málem doplatil, neboť si ho všimnul starosta místního honebního společenství a při představě vykrmeného nedělního zajíce na smetaně, jal se svými kolegy milého Kebouše nahánět v areálu lunaparku. Ještěže mladší členové společenství v nastalém zmatku a tmě včas odhalili předsedův omyl, který je stár 80 let a zrak už má chatrnější a náš staronový fotbalista si tak zachránil kůži. Brzy odhalili, že podobně velký zajíc jako Kebi, byl na českém území naposledy střelen ve Schwarzenberském polesí roku 1879, a podobně velký ušák se v dnešní době už nevyskytuje...Je toho víc, navíc ve mně některé vzpomínky burčí ještě teď a musí si sednout. Hlášení prozatím končím.
