Kurva, jak začít, aby to vystihlo velkolepost sobotního vítězství... No prostě už to muselo přijít a všechny indicie, až na jedinou, že hrál poslední s prvním, hovořily pro náš ansámbl. Jeneč v Městečku nikdy nehrála, neznala hřiště, prostředí ani jednotlivé hráče, navíc přijel nažhavený Uche z Nigérie. Doma jsme měli letos už kopec smůly a proč ji nezašlapat do hebkého trávníku zrovna teď.
Zápas se musel líbit, protože šance se střídaly jedna za druhou před oběma brankama, bojovnost taky nescházela, určitě to nevypadalo na nějakou tuhou defenzivu ze strany Městečka, pro mnohé totálního outsidera a zápas kočky s myší. Zase ta kočka. No a když sem se trefil do branky asi po 15 letech já, tak jakpak bysme nevyhráli, to už bylo jasný v tu chvíli - 1:0.
Teda jasný.....ve druhém poločase jsme zvorali rozehrávku ve středu hřiště a Jeneč bez milosti trestala - 1:1. Jenže šancí jsme měli předtím i potom už víc než mužstvo z okraje Prágy. Skvěle se do nich dostával nebo je připravoval hlavně Petr Šnídl. Dvakrát tak nádhernýma střelama z úhlu propálil brankářovi rukavice a šlo se slavit - 3:1. Další hodnocení už nechám na komentářích trenéra and spol. Reportáž z pozápasových oslav narozenin naleznete na ohnivec.rajce.net.
Sestava: Kopernický - Langmajer - Kučera (P. Bestajovský), Héger, Pokorný (Gebhart) - J. Šnídl, Hadrava, J. Urban, P. Urban - P. Šnídl, Červený (Beneš).