Sokol Mšec - SK Ohnivec Městečko 1:2 (0:0)
S příjemnou nostalgií vzpomínám na sobotní zápas Městečka ve Mšeci. Takové zápasy jsou fakt třešničkou na dortu, který třeba není tak úplně povedený, ale když si necháte poslední dvě tři sousta a jedno z nich obsahuje právě tu ojedinělou třešínku, tak po jeho požití je zažití z dortu úplně jiné. Snad jsem se vyjádřil pochopitelně. Kdyby ne, pište mi do zpráv. Je mi jasný, že pro kluky typu robot z Valea, to nebude třešnička, ale oříšek (to když tak taky vysvětlím). A taky vlastně přemýšlím, co zhruba v 390. článku tohoto blogu o fotbale napsat inovativního. Zas se chybovalo, přihrávalo se nepřesně, nepřenášela se hra, neproměňovaly se šance… Teď přemýšlím ještě víc, proč bych měl něco takového po tři sta devadesáté popisovat, když je to pokaždé stejné. Když ono to bylo zas báječný. Jednou za čas vidí člověk snovej západ slunce, a taky máte chuť o tom všem vyprávět. To jen malé přirovnání a závěr filosofického úvodu o radostech života z opakujících se maličkostí.
Nyní již stručně k sportovní stránce zápasu. Vzhledem k mé pokročilé zapomnětlivosti a opotřebovanosti literární, bude to nesouvislé v nezávislých bodech.
Mšec hraje fotbal blížící se vyšší soutěži, je znát jejich účinkování v I. B třídě i fakt, že disponuje poměrně mladými fotbalisty, kteří prošli školou v Novém Strašecí, někdo v SK Rakovník. Není náhodou na prvním místě v tabulce.
Městečko hraje fotbal. Netroufám si tvrdit jaký, nicméně v sestavě má rovněž dost kvalitních a zkušených týpků, kteří si ještě dokážou poradit. K tomu doplnění o pár mladších kousků a je z toho nadějný mix.
Mšec v sobotu byla více "na míči", jak se říká ve fotbalových studiích. Přitom si představte někoho na míči, je to blbost, hned spadne. Prostě její hráči víc kopali do balonu. Ohnivci však se svojí nezdolnou pětičlennou zálohou stačili běhat a čekali na brejky, které postupně přicházely. V prvním poločase se ale žádný z nich nevešel mezi tyče, a ani Mšec svůj herní tlak nedokázala využít ke gólu.
Obraz hry se moc nezměnil ani ve druhém poločase. Jen se mi zdálo, že se Mšec hrnula vpřed až moc a ještě kostrbatěji. Čím dál častěji její hráči ztráceli míče v nevhodných situacích (Hegy, co je nevhodná situace ti samozřejmě také vysvětlím. Ve čtvrtek pod umělým osvětlením). A z nevhodných situací pro Mšec se rodily vhodné situace pro Městečko. Proto se také hostující hráči dostali do vedení, když svoji šanci proměnil Jirka Urban - 0:1. Vedení Městečku vydrželo jen asi minutu. To se po závaru do odraženého míče za vápnem opřel domácí kapitán Zázvorka, a mezi asi šestnácti páry vraných noh se míč prosmýkl k tyči, do tyče a gól - 1:1. Vypadalo to na remízový zápas v zásadě vyrovnaných soupeřů. Ale Mšec nebrala varování mnoha brejků vážně, až ji Městečko potrestalo podruhé. Zelenka si naběhl na balon od Petra Šnídla a šoupnul míč brankáři Doubravovi mezi nohama do branky - 1:2. Běžela 87. minuta a Mšeckým už nezbývalo mnoho času na vyrovnání, který si Městečtí umně pohlídali.
Hráčem utkání jsou všichni hráči. Navíc se utkání odehrálo ve férové atmosféře, žádné zákeřnosti se na hřišti neděly, ač to nebyl samozřejmě pouťový match. Sudí Adam Beneš myslím rovněž obstál.
Městečko: Procházka - Křikava - Jun (Elznic), Heger, Jůna - Prokop (Zelenka), Hadrava, Kolísek, Urban, Mezei (Majba) - P. Šnídl.
Mšec: Doubrava - Neužil - Červený, Pejša, Janoušek - Škutchan, Kučera, Zázvorka, Kapek (Kočí) - Zeman (Chlád), Jurgovski.
Žádné komentáře:
Okomentovat