Penaltová holomajzna

SK Ohnivec Městečko - ČL Kolešovice 2:1 po penaltách (0:0)

V sobotu se zápas nesl tak nějak v přátelském duchu. Nevím, zda to bylo k uctění mé čtyřicítky, nebo tím horkem, ale s Kolešovicemi je to vždy pěkná řež a teď nic. První poločas měli domácí navrch, ale zopár šancí nedali. Po změně stran bylo více živo ze strany Kolešovic a přicházely i jejich šance, jenže Procházka, který se po několikaměsíční pauze vrátil do branky za zraněného Abraháma, lapil vše, krom rychlé akce z 84. minuty. Domácí prospali pár soubojů ve středu hřiště a rychlou narážečku za beky proměnil Daniš - 0:1. Stejná minuta, ve které před týdnem Městečko inkasovalo rozhodující gól ze sporného ofsajdu s Olešnou. Zdálo se býti opět hotovo. Ohnivci ze sebe dokázali vymáčknout zbytky sil, dali gól, který ale pomezní viděl jako ofsajdový (nestěžuju si, mohl to vidět asi jen kolešovický pomezní Kovář, a snad je solidní), takže museli dát ještě jeden, regulérní, který přišel v 92. minutě po rohu Petra Šnídla a náběhu Jirky Urbana na přední tyč - 1:1.

Ale to nejzajímavější se dělo při pokutových kopech, které měly rozhodnout o bonusovém bodu. Nebudu popisovat jednotlivé střely, jen statistika - po pěti sériích to bylo 1:1. Čtyři neúspěšní střelci na obou stranách. Do šestých sérií šli brankáři. Aleš Herink neuspěl a muž zápasu Lukáš Procházka rozhodl nejen magickými rukavicemi, ale i magickou levačkou. Jako nejstarší hráč na hřišti děkuji za cenné dva body, které povznesly i následnou oslavu narozenin.

Městečko: Procházka - Křikava - Loder, Jůna, Jun - Prokop, Hadrava, Urban, Grill - Hajný (Ryba), P. Šnídl. Rozhodčí: Švácha - Hamouz, Kovář.