Ohnivec Městečko - Sokol Sýkořice 3:2 (0:1)
Zápasy prvního s posledním bývají nevyzpytatelné. Míra favorizování jednoho celku před druhým je až taková, že to často zaslepí skutečné rozpoložení obou týmů. Velká část fanoušků očekávala gólové hody ze strany Městečka, ale to jsou všechno jen papírové povinnosti, a dobře víme, jakou hodnotu má cár papíru, když přijde na věc (otázka na jakou věc, udělal bych k tomuto tématu seminář, třeba ve středu po tréninku v místním nepohostinství u Romana). Sýkořice je sice stále poslední, ale na jaře má nadějné výsledky. Porazila Pavlíkov 1:0, v Kněževsi prohrála jen 3:2, dalo se očekávat, že znepříjemní život i ohnivcům. A tak se také stalo.
Ohnivci si ale zápas od začátku z části komplikovali i sami. Kdyby v první šanci pan Mirek uspěl a balon doskákal do sítě, mohlo být v areně pod modřínovou strání klidněji. Jenže ohnivcovo více ze hry nic nepřinášelo a hosté svým důsledným a důrazným pojetím fotbalu domácím brali více půdy pod nohama, než se očekávalo. Ve finále hostům vyhovovalo i menší hřiště, kde je k osobním soubojům mnohem blíže. Po jednom takovém soubojovém kolečku se dostal míč do rozhozené obrany Městečka, tam si Sýkořičtí opět v souboji poradili lépe a pěknou střelou se dostali do vedení - 0:1. Následně se ukázalo, že gól padnul zřejmě z ofsajdu (ale platil), což uznal pomezní Švácha. To považuju za normální a fér jednání, chybu prostě člověk udělá, zapomněl se, ale nedělám z druhých pitomce a prostě to řeknu. Trochu chladná koupel ve studeném sobotním odpoledni. Nicméně takové situace z ofenzivního stylu Městečka občas vyplynou, takže nic nového na vsi a tým se snažil dál. Dalším výrazným momentem bylo vyloučení monumentálního útočníka Sýkořice Štracha. Vyloučení bylo možná přísné za nějaké pošťuchování, nicméně dosti obrovský hostující forvard si počínal od začátku utkání nešetrně a místy až nebezpečně proti soupeřovým hráčům. Červená karta toho byla vcelku přirozeným vyústěním. A jeho nahánění rozhodčích, roztahování hrudního koše a lamentování rukama bylo trochu hrůzu nahánějící a trochu komické. Sudí Rous byl i spolu s pomezním Šváchou dohromady jiná váhová kategorie, přítomný technický komisař tak těsný tělesný souboj nedoporučoval.
Sýkořice bez svého nejnebezpečnějšího hráče při vstupu do druhé půle rezignovala na útok a zazdila své řady. Ohniváci hledali, dumali nad touto nezvyklou taktickou variantou, asi jako dravý ťuhýk zkoumající svoji kořist. Naštěstí poměrně rychle našli cestu k hostujícímu broukovi, teda brance, pardon jsem byl ještě v říši ptáka. Vyrovnání zařídil střídající Ondra Kučera, který dorazil do sítě střelu Hegyho, která skončila jen na břevně. Pak se opět prosadil symbolický nástroj zla pan Mirek a domácí příznivci o poznání lépe dýchali - 2:1. Bylo to však nadechnutí na pár sekund, Sýkořičtí se totiž dostali vzápětí k rohovému kopu a Šulc důrazně vyrovnal na 2:2. Takový Martin Ruprecht nad Městečkem už určitě zlomil hůl, hosté byli v euforii, bránili v deseti co to šlo a zdálo se, že lídra soutěže o body skutečně připraví. Ohniváci ale nechtěli remízu, rovněž makali a snažili se něco na soupeřovu pernou obranu vymyslet. A měli pana Mirka, který se zavěsil do vzduchu a parádní hlavičkou rozjásal početné publikum přítomné zápasu (teda jen tu polovinu přející Městečku) - 3:2. Posledních deset minut bylo opravdu hektických. Hosté vtrhli do útoku, trenér je vyslal do rizika a skutečně nebyli daleko k vyrovnání. Asi největší šance se jim naskytla v samotném závěru z trestného kopu z vápna, ale Mutinský poslal míč nad branku.
Technickou úrovní asi zápas nebyl z nejlepších, ale jinak se musel líbit, padlo pár hezkých gólů, oba týmy bojovaly na maximum, diváci z obou obcí vytvořili bouřlivou atmosféru a sežralo se docela dost klobás.
Městečko: L. Procházka - J. Šnídl - Loder, Heger, Hrouda (O. Kučera) - Prokop, Hadrava, J. Urban, Makarský (Červený) - Hajný, Jun.
Žádné komentáře:
Okomentovat