A je tu další kauza: Keby má psa. Okolnosti této zdánlivě banální situace mě přinutily napsat pár řádek. Pejsek je z Nitry. Původem ovšem salašník z švýcarského kantonu Appenzell. A teď bydlí v domě drobného živnostníka v Městečku u Křivoklátu. Psí život takhle skončit, z oblastí skvělých vín, sýrů a čokolády do krámu s prošlým zbožím.
Každopádně byl včera prvně v Grandrestaurantu, psík, Keby je tam denně. Rozkošný pejsek s protáhlým čumáčkem bez průkazu původu se jmenuje Ronald, domácky mu, prosím, říkejte Ron. Sice, pojmenovat ho po bývalém americkém prezidentovi mi jaksi nesedí, ale bůhví, co se z něj vyklube. Zatím štěká jen po slovensky, tak byl mezi štamgasty nenápadný a mlčel, na rozdíl od páníčka, který hulákal. Původně se pes měl jmenovat Keby, dle návrhu páníčka juniora. Páníček senior se ovšem rozčílil, a kluka ztloukl s tím, že se žádný pes nikdy nebude jmenovat jako on... Za okamžik kluka ztloukl znovu, jelikož si vzpomněl na pár týdnů starý skandál juniora, když se bez jakéhokoliv studu vodil s dívkou za ruku Kaprovou ulicí a dál obcí. Chtěl jsem včera ještě psíkovi ulehčit život s návrhem pro páníčka, že by se mohl jmenovat nějak normálně, v lokále pobíhal Rezkovic Lojza, no, tak třeba Mirek, ale pak jsem se podíval doprava, před sebe, trochu víc to rozmyslel a musel jsem uznat, zlatý Ronald. Ať se má Roník čile k světu a kope mu to.
Žádné komentáře:
Okomentovat